Jak se učit na střední škole

Zdroj: www.infoabsolvent.cz


 

Metoda „5 P”

Učení není žádná věda, jen vědět, jak na to. Zkuste to podle jedné z metod učení – volně upraveno z příručky „Jak se efektivně učit“ od Mgr. Lenky Novotné, psycholožky z pedagogicko-psychologické poradny v Praze 10.

Nastavte si svých PĚT P podle svých potřeb:

  1. Podmínky při učení
  2. Plánování času pro studium
  3. Přestávky při práci
  4. Poznámky při výuce
  5. Paměť  

 

První P – Podmínky při učení

  • potřebujete klidný a stabilní kout (ideálně vlastní pokoj)
  • před učením pořádně vyvětrejte (teplota v místnosti by měla být kolem 19 stupňů)
  • myslete na dobré osvětlení (měla by stačit  60W žárovka)
  • pro koncentraci potřebujete ticho (nezapomeňte přepnout mobil na tichý režim). Pokud už chcete při učení zvukovou kulisu, pusťte si tichou hudbu s cizojazyčným textem
  • učení v posteli moc vhodné není, ale nejde-li to jinak, dělejte pravidelné přestávky. Vstaňte a něco dělejte. Zkuste to ale někdy vsedě u stolu a porovnejte, co je lepší.
  • nezapomeňte na pitný režim a k učení si připravte nějaké pití
  • pořádek kolem sebe a příprava pomůcek pomáhá soustředit se jen na učení, neustálé hledání něčeho (sešitu, tužky) zbytečně rozptyluje.

 

Druhé P – Plánování času pro studium

„Nemám čas”. „Nestíhám”. Jak často tuhle starou známou výmluvu používáte? Ve skutečnosti máme času dost, ale mnoho z nás ho neumí využít nebo si svoje aktivity špatně plánuje.

Jedna ze základních dovedností je umění plánovat svůj čas (tzv. time management). A platí to nejen pro učení a práci, ale i v osobním životě. Budete se divit, kolik času dobrým naplánováním získáte pro sebe, své koníčky i odpočinek.

Zamyslete se nad těmito otázkami:

  • Jak vypadá váš pracovní den – co a kdy děláte a kolik času na to potřebujete?
  • Co vám zabírá nejvíc času?
  • Při čem nabíráte největší časové ztráty?
  • Co by se s tím dalo udělat?
  • Jak by měl podle vás vypadat účelně naplněný den, abyste stihli školu, učení, pomoc doma i volný čas?
  • Co by šlo zorganizovat líp?

Sestavte si denní harmonogram tak, aby na sebe aktivity navazovaly bez časových ztrát!

  • zapisujte si všechny akce a důležité termíny (např. písemky, zkoušení)
  • učte se každý den přibližně ve stejnou dobu
  • sestavte si plán učení – určete čas, kdy se budete učit (pokud vám nebude vyhovovat, zkuste to další týden znovu a jinak)
  • na velkou písemku se připravujte s časovou rezervou, ideálně dva dny předem. Rozhodně to nenechávejte na poslední chvíli.
  • před učením si napište seznam činností, které potřebujete ten den udělat (např. úkol z matiky, naučit se 15 slovíček, příprava na písemku z dějepisu, dopsat si sešit).

 

Třetí P – Přestávky při práci

  • po škole si dejte hodinu až dvě pauzu a dělejte něco, co vás baví
  • učte se v krátkých blocích, např.:
    30 minut učení – 10 minut pauza – 15 minut učení – 5 minut pauza –  a pokračujte takto dál (15 minut práce, 5 minut pauza)
  • vyplňujte přestávky při učení nenáročnou činností, která neodvádí pozornost úplně:
    přečtěte si článek v časopisu, vyvětrejte, protáhněte se, něco malého snězte, uvařte si čaj, osprchujte se, …
    Lépe udržíte koncentraci po celou dobu učení.
  • dostatečně spěte – spánek je podmínkou, abyste byli schopni zapamatovat si hodně věcí a událostí. Únava a ospalost negativně ovlivňuje paměť. Vyzkoušejte si, kolik hodin spánku potřebujete. Když se po probuzení budete cítit svěží, je to OK.

 

Čtvrté P – Poznámky při výuce

Dělat si dobré poznámky z výkladu ve škole umí málokdo. Přitom poznámky mají velké výhody, protože:

  • je to zkratka dlouhého výkladu vyučujícího
  • je to základní informace o tom, co byste měli umět – vše doplňující a vysvětlující najdete v učebnicích, na internetu apod.
  • je to osobitý záznam vašeho myšlení – lépe porozumíte vlastním poznámkám a postřehům (samozřejmě pokud jsou čitelné a smysluplné).
  • psaní poznámek při výkladu udržuje vaší pozornost
  • už při zápisu si informace ukládáte do paměti
  • poznámky si dělejte přehledně, používejte barvy, podtrhávejte, text čleňte do jednotlivých oddílů a stručných bodů
  • výpisky dělejte i doma, např. z učebnice -naučíte se zachytit nejdůležitější, tzv. klíčové informace
  • někdy postačí jen zápis školního výkladu, pak si ho několikrát přečíst a informace zůstanou v paměti.

 

Nejčastější problémy při psaní poznámek a jak je odstranit:

  • nejste schopen soustředit se na výklad učitele – posaďte se blíž k učiteli
  • učitel přednáší rychle a vy nestíháte – požádejte ho o mírnější tempo nebo pokládejte doplňující otázky, které výklad zpomalí
  • učitel při výkladu přeskakuje z myšlenky na myšlenku – zachyťte základní myšlenky a doma si téma doplňte z učebnice
  • učitel má špatnou výslovnost – požádejte ho o zápis slova na tabuli, nebo si zapište slovo, jak ho slyšíte, do závorky a doma ho vyhledejte v učebnici.

 

Páté P – Paměť

Zapamatování informací a jejich zapomínání jsou složité procesy, které nepřetržitě běží proti sobě (známe to z každodenního života, zapomínáme klíče, mobil, jména lidí apod.). Cílem učení je zabránit nebo alespoň zpomalit zapomenutí poznatků.

Paměť funguje tak, že informace vstoupí přes naše smysly do mozku a tam se stupňovitě usidluje v určitém typu paměti podle toho, jak ji budeme využívat. Každý typ paměti k něčemu potřebujeme. Pro praktický život potřebujeme všechny, pro studium je třeba, aby si jednotlivé paměti informaci předávaly (násobilka, vyjmenovaná slova, vzorečky, …). K tomu je třeba neustále informaci používat.

Zapomínání po jednom přečtení dvoustránkového textu vypadá takto:

  • první den – pamatujete si 50 – 60 % informací (vzpomenete si na některé pojmy a budete je umět i vysvětlit)
  • druhý den – množství informací klesne na nepatrný zlomek (30 % informací a méně)
  • za týden – mlhavě si vzpomenete, že jste cosi četli, ale možná si ani nevybavíte, o co šlo.

 

Opakování – matka moudrosti

  • Víte, proč si pamatujete svoje jméno nebo třeba narozeniny? Protože tyto informace používáte dost často.
  • Pamatujeme si hlavně to, co k životu nezbytně potřebujeme.

 

Při učení používejte více smyslů

Poznatky potřebujete přesunout z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Někdo se lépe učí, když informace vidí (čtení textu), jiný si lépe zapamatuje slyšené (výklad od druhé osoby, přeříkávání látky nahlas), další si potřebuje psát a kreslit, přepisovat texty, podtrhávat klíčové výrazy. U většiny lidí se fixují poznatky přes více cest najednou.

 

Najděte si takovou kombinaci cest, která vám nejvíc sedí a tu pak při učení používejte, např. čtení v knize s přeříkáváním látky nahlas, s podtrháváním a kreslením.

  • poznatky si spojujte do logických celků, neučte se pouhé jednotlivosti – stručně si před učením nové látky zopakujte, co jí předcházelo, na co navazuje a co rozvíjí. Tím ukotvíte nové informace.
  • systematicky si opakujte – pročtěte si poznámky ze sešitu ještě týž den, co jste látku ve škole probírali (to si pamatujete nejvíc informací)
  • při učení na velké písemky si rozdělte text na kratší úseky a učte se několik dní dopředu. Den před písemkou si vše několikrát přeříkejte nahlas. V technických předmětech a matematice si příklady spočítejte a zapište i několikrát za sebou bez pomoci vzorových řešení.
  • kreslete si schémata, náčrtky, obrázky, spojujte si slova s obrázky.