Hodnocení a klasifikace žáků

Článek 1

Všeobecně

Legislativní rámec:
Zákon č. 561/2004 Sb., v platném znění (školský zákon), vyhl. č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání na konzervatoři, ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, vyhl. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích, ve znění pozdějších předpisů.
Hodnocení a klasifikace žáků Gymnázia U Balvanu je součástí jejich výuky a vzdělávání. Výsledky hodnocení a klasifikace uvede škola na vysvědčení. Souhrnné výsledky průběžné klasifikace jsou žákovi oznámeny vždy na konci 1. a 3. čtvrtletí.

Článek 2

Pravidla hodnocení a klasifikace žáků

Při vzdělávání se uskutečňuje klasifikace průběžná a celková. Průběžná klasifikace se uplatňuje při procesech dílčích výsledků a projevů žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech. Hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje klasifikací. Celková klasifikace žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se uskutečňuje na konci prvního a druhého pololetí.

Souhrnné výsledky průběžné klasifikace jsou žákovi oznámeny vždy na konci 1. a 3. čtvrtletí.

Článek 3

Výchovná opatření

1. Výchovnými opatřeními jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně žáků.
2. Pochvalu nebo jiné ocenění uděluje žákům třídní učitel a ředitel školy nebo orgán státní správy
   ve školství.
3. Žáku může být udělena:
   pochvala třídního učitele,
   pochvala ředitele školy,
   věcná odměna.
   Pochvaly jsou udělovány zejména za aktivity nad rámec školních povinností studenta a podle jejich prospěšnosti třídě nebo škole.
4. Podle závažnosti provinění mohou být žákům uložena některá z těchto opatření:
   napomenutí třídním učitelem,
   důtka třídního učitele,
   důtka ředitele školy.
   U žáků, kteří splnili povinnou školní docházku, může ředitel školy uložit též podmíněné vyloučení ze školy nebo vyloučení ze školy.
   Opatření k posílení kázně jsou udělována zejména za nerespektování školního řádu a podle závažnosti těchto provinění.
5. V rozhodnutí o podmíněném vyloučení ze školy podle odstavce (4) stanoví ředitel školy zkušební lhůtu, a to nejdéle na dobu jednoho roku. Jestliže se podmíněně vyloučený žák ve zkušební lhůtě osvědčí, upustí se od vyloučení, jestliže se žák v této lhůtě dopustí dalšího závažného provinění, je vyloučen ze školy.
6. O udělení a uložení výchovných opatření nezletilého žáka uvědomí ředitel gymnázia zástupce žáka do jednoho týdne od jejich udělení. Třídní učitel uděluje důtku po projednání s ředitelem gymnázia, ředitel gymnázia uděluje důtku po projednání s třídním  učitelem nebo po projednání na pedagogické radě.

Článek 4

Hodnocení a klasifikace žáků

1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se hodnotí při celkové klasifikaci těmito stupni:
   1 – výborný,
   2 – chvalitebný,
   3 – dobrý,
   4 – dostatečný,
   5 – nedostatečný.
   Není-li možné žáka hodnotit z některého předmětu, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místu stupně předmětu slovo „nehodnocen(a)". Pokud je žák z vyučování některého předmětu zcela uvolněn, uvede se na vysvědčení u příslušného předmětu místo stupně prospěchu slovo „uvolněn(a)".
2. Stupeň prospěchu určuje učitel, který učí příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, určí stupeň prospěchu žáka za klasifikační období všichni vyučující učitelé po vzájemné dohodě. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci klasifikačního období se stupeň prospěchu určuje na základě kritérií, která
   na začátku klasifikačního období sdělí vyučující žákům.
3. Zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu se projednávají na čtvrtletní pedagogické radě průběžná klasifikace a případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování.
4. Na konci klasifikačního období v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných vyučovacích předmětů výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu.
5. Zákonný zástupce studenta a rodiče zletilých studentů (v případě §21 odst.3 zák.č. 561/2004Sb) jsou informováni o prospěchu studenta:
   a) na informačních schůzkách pro rodiče, konaných dvakrát ročně,
   b) třídním učitelem nebo vyučujícím příslušného předmětu, pokud o to zákonný zástupce nebo rodiče zletilých žáků požádají,
   c) třídním učitelem v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně a prokazatelným způsobem.
   
   

1. Žáci nadaní:
   jsou v zásadě klasifikováni a hodnoceni podle čl.4 (viz výše). Podle zaměření a rozsahu žákova nadání může vyučující dále hodnotit:
   a)    grafický, ústní či jiný projev žáka nad rámec povinného rozsahu učiva,
   b)    samostatnou činnost nebo činnost pod vedením učitele, která vede k dalšímu rozvoji vzdělávání žáka spočívající zejména v účasti na vědomostních, případně uměleckých soutěžích.
   Rozsah hodnocení uvedený v bodě 1 a), b) má především motivační charakter a nesmí záporně ovlivnit klasifikaci podle čl.4.
2. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami:
   Jsou v zásadě klasifikováni a hodnoceni podle čl.4. s těmito výjimkami:
   a)    žáci se zdravotním znevýhodněním a postižením
   tyto žáky lze uvolnit z předmětu tělesná výchova, pokud o to zákonný zástupce (zletilý žák) požádá a doloží zdravotní znevýhodnění/postižení lékařským doporučením.Tuto žádost podá zákonný zástupce/zletilý žák škole bez zbytečného odkladu.
   b)    žáci s poruchami učení
   jsou klasifikováni a hodnoceni na základě zjištění a doporučení školského poradenského zařízení, pokud s ním školu zákonný zástupce či zletilý žák seznámí.
   Zároveň škola vytvoří v rámci svých možností vhodné podmínky pro rozvoj vzdělávacích potřeb těchto žáků, pokud takové podmínky doporučí školské poradenské zařízení.

Článek 5

Pro potřeby klasifikace se vyučovací předměty rozdělují do dvou skupin:

1. předměty s převahou teoretického zaměření
2. předměty s převahou výchovného zaměření

Článek 6

Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření

1)         Do této skupiny patří většina předmětů s výjimkou výchov (tělesné, výtvarné, hudební a občanské v nižších ročnících víceletého gymnázia).

2)         Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky učebních osnov a školního vzdělávacího programu hodnotí:

a)         ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů definic, zákonitostí a vztahů a schopnost vyjádřit je

b)         kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované činnosti

c)         schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů,
při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí

d)         schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech

e)         kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost

f)          aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim

g)         přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu

h)         kvalita výsledků činnosti

i)          osvojení účinných metod samostatného studia a samostatných činností – referáty, seminární práce apod.

3)         Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:

Stupeň 1 (výborný)

Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu  a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů vyučujícího uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu  a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický,
bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)

Žák má v ucelenosti , přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci vyučujícího korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele.Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický.
Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat dle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)

Žák má v ucelenosti , přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při  řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák za pomoci učitele odstranit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné  a značné mezery.
Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při  řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani podněty vyučujícího. Neprojevuje se samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti.
Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani za pomoci vyučujícího. Nedovede samostatně studovat.

Článek 7

Klasifikace ve vyučovacích předmětech výchov

1)        Do této skupiny patří: občanská výchova v nižších ročnících víceletého gymnázia, hudební výchova, výtvarná výchova a tělesná výchova.

2)        Při klasifikaci výsledků v těchto vyučovacích předmětech se v souladu s požadavky  učebních osnov a školního vzdělávacího programu hodnotí: 

a)         stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu

b)         osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace

c)         poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti

d)         kvalita projevu

e)         vztah žáka k činnostem a zájem o ně

f)          estetické vnímání, přístup k uměleckému dílu a k estetice ostatní skutečnosti

g)         v tělesné výchově, s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka, všeobecná zdatnost a jeho péče
o vlastní zdraví

3)         Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:

Stupeň 1 (výborný)

Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků učebních osnov rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, v hudební a tělesné výchově přesný. Osvojené dovednosti, vědomosti a návyky aplikuje tvořivě v nových úkolech. Má výrazně aktivní zájem o umění,  estetiku a tělesnou kulturu a projevuje aktivní vztah k nim. Úspěšně rozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost. 

Žák je v činnostech  aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je esteticky působivý a má jen menší nedostatky z hlediska požadavků učebních osnov. Žák převážně tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky v nových úkolech. Má aktivní zájem o umění,  estetiku a tělesnou zdatnost. Rozvíjí v požadované míře svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Žák je v činnostech  méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti, dovednosti a návyky mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá dostatečný aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu. Nerozvíjí důsledněji svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Žák je v činnostech  málo aktivní, tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí. Projevuje velmi malou snahu a zájem o činnosti, nerozvíjí svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Žák je v činnostech  převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je povětšině chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o činnosti a nevyvíjí potřebné úsilí  nerozvíjet  svůj estetický vkus a tělesnou zdatnost.

Článek 8

Hodnocení chování žáků

1)        Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:

1 – velmi dobré,
2 – uspokojivé,
3 – neuspokojivé.

2)        Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídách vyučují, a s ostatními učiteli a schvaluje ředitel školy po projednání na pedagogické radě.

3)         Chování se klasifikuje podle toho, jak žák dodržuje pravidla chování (školní řád a obecně platné zákony a vyhlášky).

4)         Celková klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším klasifikačním období.

5)         Klasifikace chování respektuje individuální přístup k žákovi.

6)         Udělení druhého a třetího stupně z chování se zdůvodní v třídním výkazu a písemně se sdělí zákonnému zástupci/zletilému žákovi.

7)         Chování žáků se klasifikuje s ohledem na věkové zvláštnosti takto:

Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu a zásady správného chování a morálky. Má kladný vztah ke kolektivu třídy a školy. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu.

Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 (neuspokojivé)

Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu nebo se dopouští závažnějších přestupků proti zásadám správného chování a morálky.

8)         Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

Článek 9

Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

1)         Kritéria pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků žáků stanoví vyučující na začátku klasifikačního období.

2)         Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává učitel zejména těmito metodami, formami a prostředky:

a)         soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,

b)         různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy,

c)         hodnocením výkonu žáka na výcvikových kurzech a cvičeních,

d)         konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogicko‑psychologických poraden a dravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami,

e)         konzultacemi s ostatními učiteli, případně pracovníky pedagogicko‑psychologické poradny v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami,

f)          rozhovory se studentem případně s jeho zástupcem.

3)         Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci ( hodnocení ) studenta po dobu jednoho klasifikačního období.

4)         Žák musí být z vyučovacího předmětu klasifikován alespoň čtyřikrát za každé klasifikační období ( z toho alespoň jednou ústně ), u jednohodinových předmětů alespoň dvakrát za klasifikační období, z toho jednou ústně. Výjimku tvoří praktická cvičení z biologie a fyziky, informatika a hodnocení a klasifikace u výchov, kde jsou klasifikovány praktické dovednosti žáků.

5)         Vyučující oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a poukazuje na nedostatky hodnocených projevů, výkonů a výtvorů. Výsledek klasifikace ústní zkoušky se oznamuje ihned, klasifikace písemné zkoušky se oznamuje žákovi nejpozději do 14 dnů. Zkoušející umožní žákům nahlédnutí do klasifikovaných písemných prací. U předepsaných písemných prací musí být provedena písemná oprava.
Mezi předepsané písemné práce patří: kontrolní slohové práce a kontrolní diktáty v předmětu český jazyk a literatura, kontrolní práce z matematiky a kontrolní práce z cizích jazyků.

6)         Všechny druhy písemných zkoušek v daném předmětu musí být rovnoměrně rozloženy po celé klasifikační období, nesmí se hromadit.

7)         V jednom dni se smí konat jen jedna celohodinová či jedna delší písemná zkouška. Počet kratších písemných zkoušek v jednom dni není omezen. Termín kontrolní písemné práce oznámí vyučující žákům předem.

Článek 10

Dodatečná klasifikace, přezkušování

Dodatečnou klasifikaci provede vyučující, pokud žák nesplní kritéria daná na začátku klasifikačního období. Klasifikace má podobu zkoušky před zkušební komisí. Termín zkoušky určí ředitel školy po konzultaci s vyučujícím a třídním tak, aby žák, který nesplnil kritéria v 1. pololetí, byl přezkoušen do 30.6. daného školního roku a žák, který nesplní kritéria ve 2. pololetí, byl přezkoušen nejpozději do konce školního roku. Termín přezkoušení určí ředitel školy. Náhradní termín lze určit v souladu s §69, odst. 5 a 6 zák. č. 561/2004Sb.

Při pochybnostech o správnosti hodnocení se postupuje podle §69 odst. 9 zák. č. 561/2004Sb, na vysvědčení je hodnocení v souladu s §15 vyhl. č. 48/2005Sb.

Článek 11

Celkové hodnocení žáka

1)         Celkové hodnocení žáka na konci 1. a 2. pololetí vyjadřuje výsledky klasifikace ve vyučovacích předmětech a klasifikaci chování, nezahrnuje klasifikaci v nepovinných předmětech.

2)         Žák je nakonci 1. a 2. pololetí hodnocen takto:

prospěl s vyznamenáním,
prospěl,
neprospěl.

3)         Pro prospěch s vyznamenáním činí průměrný prospěch z povinných či volitelných předmětů do průměru 1,50 včetně, žák nesmí být klasifikován známkou horší než 2, z chování musí být klasifikován stupněm velmi dobře.

4)         Pro prospěch prospěl nesmí být žádný předmět klasifikován nedostatečně.

5)         Žák neprospěl, je-li alespoň v jednom předmětu hodnocen nedostatečně.

Článek 12

Opravné zkoušky

1)         Žák, který na konci druhého pololetí neprospěl nejvýše ze 2 povinných předmětů, nebo žák, který neprospěl na konci 1. pololetí nejvýše ze 2 povinných předmětů vyučovaných pouze v prvním pololetí, koná z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální.

2)         Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.

Článek 13

Komisionální zkoušky

1)         Komise pro komisionální zkoušku je nejméně tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný vyučovací pčředmět. Pokud je ředitel gymnázia zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise odbor školství krajského úřadu. členy komise jmenuje ředitel gymnázia.
Výsledky zkoušek vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky.
O komisionální zkoušce je třeba vypracovat protokol.

2)         V jednom dni lze konat nejvýše jednu komisionální zkoušku.

3)         Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: (vyhl. č. 374/2006Sb - vždy se koná komisionální zkouška)

a)         koná-li opravné zkoušky,

b)         požádá-li zletilý žák nebo jeho zákonný zástupce o komisionální přezkoužení z důvodů pochybnosti o správnosti      hodnocení.

            Komisionální zkoušku z důvodu uvedeného v odst. 3 písm. a) může žák ve druhém pololetí konat nejdříve v měsíci srpnu příslušného školního roku, pokud zletilý žák nebo jeho zákonný zástupce nedohodne s ředitelem školy dřívější termín. V případě žáka posledního ročníku vzdělávání vyhoví ředitel školy žádosti o dřívější termín.

4)         Komisionální zkouška se může dále konat v těchto případech: (vyhl. č. 374/2006Sb)

a)         koná-li se přezkoušení z podnětu ředitele školy
Jedná-li se o případ, kdy vyučující prokazatelně a hrubě poruší klasifikační řád a výsledné hodnocení žáka není objektivní (např. nedostatečný počet známek ve srovnání s celou třídou, časové rozvržení klasifikace konkrétního žáka, nesprávné ohodnocení písemných prací a testů).
v tomto případě je výsledná známka z komisionálního přezkoušení konečná známka na vysvědčení. (Tím není narušeno právo konat opravnou zkoušku pokud budou splněny příslušné podmínky z bodu č. 12.)

b)         koná-li žák zkoušku k „doplnění podkladů pro hodnocení" v případě, že vyučující má z důvodu absence žáka nedostatek podkladů pro jeho hodnocení.

            Konání komisionální zkoušky určuje ředitel školy na návrh vyučujících v případě, kdy:

1. žák měl za klasifikační období absenci vyšší než 100 vyučovacích hodin
2. žák chyběl více než 25% odučených vyučovacích hodin určitého předmětu
3. žák dlouhodobě chybí na konci klasifikačního období

            V tomto případě je výsledná známka z komisionálního přezkoušení dílčí známkou s vahou odpovídající absenci žáka. Známka na vysvědčení je určena z dříve získaných hodnocení v daném předmětu a výsledku komisionální zkoušky.

Článek 14

Postup do vyššího ročníku a opakování ročníku

1)         Žák, který prospěl s vyznamenáním nebo prospěl, postupuje do vyššího ročníku.

2)         Žákovi, který splnil povinnou školní docházku a neprospěl, může ředitel gymnázia povolit opakování ročníku v případě, že v celkovém hodnocení na konci školního roku neprospěl maximálně ze dvou vyučovacích předmětů..

Článek 15

Klasifikace maturitních zkoušek

Při klasifikaci výsledků maturitních zkoušek se postupuje podle vyhl. č. 442/1991Sb., ve znění vyhl. č. 672/2004Sb

Článek 16

Vedení dokumentace o hodnocení a klasifikaci žáků

V třídním výkazu se zaznamenává vyučovací předmět, z něhož byla povolena dle čl. 13 zkouška, její datum a hodnocení. Vysvědčení se vydá až po vykonání této zkoušky, a to s datem jejího konání; na konci klasifikačního období se žáku vydá jen výpis z třídního výkazu a je mu prokazatelně oznámen termín komisionální zkoušky nebo zkoušky v náhradním termínu.

Jestliže se žák bez řádné omluvy ve stanoveném termínu k opravné zkoušce nedostaví, zaznamená se, že se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, čímž se jeho prospěch ve vyučovacím předmětu hodnotí jako nedostatečný s celkovým hodnocením „ neprospěl“. Třídní učitel zaznamená též do třídního výkazu výchovná opatření s datem jejich projednání s ředitelem školy nebo na pedagogické radě.

Uvolnění od účasti na vyučování na celý školní rok nebo na pololetí se vyznačí na vysvědčení v příslušném řádku pro klasifikaci vyučovacího předmětu poznámkou „uvolněn“ a v třídním výkazu se poznamená „Uvolněn opatřením ředitele ze dne …..“

Rozhodnutí ředitele školy o povolení přerušení studia se poznamenává do třídního výkazu slovy „Přerušení studia na dobu od….do….povoleno rozhodnutím ředitele školy ze dne …….. číslo …...“.

Třídní výkaz se uzavře až dnem, kdy byla ukončena klasifikace všech žáků, tímto záznamem: „Třídní výkaz uzavřen pořadovým číslem dne …….“

Článek 17

Vydání vysvědčení

Po projednání klasifikace v pedagogické radě vyplní třídní učitel vysvědčení na tiskopise. Termín vydání vysvědčení určuje prováděcí předpis MŠMT.

Nedílnou součástí klasifikačního řádu je školní řád a příloha ke klasifikaci chování žáků

V Jablonci nad Nisou 1. září 2008

Příloha ke klasifikaci chování žáků

(doporučení pro návrhy klasifikace chování a výchovných opatření)

Chování žáka je hodnoceno jako velmi dobré , pokud žák:

neměl žádnou důtku,

nebo měl jednu až dvě důtky třídního učitele,

nebo měl důtku ředitele,

a k jeho chování nejsou další připomínky.

Chování žáka je hodnoceno jako uspokojivé, pokud žák:

dostal více než dvě důtky třídního učitele,

nebo dostal jednu či více důtek ředitele,

případně důtku ředitele i třídního učitele,

nebo byl podmínečně vyloučen ze studia,

a k jeho chování jsou závažné připomínky.

Chování žáka je hodnoceno jako neuspokojivé, pokud se žák:

dopustil mimořádně závažného přestupku proti školnímu řádu,

nebo se ani po důtce ředitele, jejímž následkem bylo chování hodnoceno stupněm uspokojivé,  jeho chování nezlepšilo,

nebo byl podmínečně či nepodmínečně vyloučen ze studia.

Výchovná opatření

pochvala třídního učitele,

pochvala ředitele školy,

napomenutí třídním učitelem,

důtka třídního učitele,

důtka ředitele školy,

podmínečné vyloučení,

vyloučení.

Výchovná opatření se udělují bezprostředně po kladně hodnocené činnosti nebo po přestupku

Nejčastěji kladně hodnocené činnosti

reprezentace školy na sportovních soutěžích,

úspěšné řešení olympiád,

účast v soutěžích,

pomoc při organizování školních akcí,

celoročně vykonávaní činnosti,

mimořádné zlepšení prospěchu,

pomoc spolužákům,

práce pro třídu nebo školu.

Nejčastější přestupky proti školnímu řádu

pozdní příchody,

nepořádnost,

nekázeň,

podvody,

neomluvené hodiny,

krádeže,

účast na veřejných akcích v době nemoci,

požití alkoholu či drogy,

negativní vztah k majetku školy,

nerespektování pokynů vyučujících týkajících se BOZP.

Při udělení a uložení  výchovných opatření se respektuje individuální přístup vyučujícího k žákovi.